Miniškolky v zahraničí

Francie
Péče o děti do 3 let věku: O 18 % dětí do 3 let věku je pečováno prostřednictvím licencovaných (registrovaných) pečovatelek, které o tyto děti pečují ve své domácnosti s podporou státu. Těchto pečovatelek je ve Francii 500 tis. (2006). O cca 2 % takto starých dětí je pečováno s podporou státu nelicencovanými pečovatelkami – au-pair v domácnosti dítěte. Péče o děti od 3 do 6 let věku: Téměř 100 % dětí (2 360 tis.) navštěvuje mateřskou školu, 240 tis. dětí využívá péči licencované pečovatelky a 49 tis. dětí služby au-pair (2002).
Velká Británie

Péče o děti v předškolním věku je realizována nejčastěji na soukromé bázi. Oficiálními institucemi odpovědnými za péči se považují pouze zvolené certifikované instituce místní správou (školky, jesle, družiny, kluby, profesionální pečovatelky). Náklady na jejich služby je možné finančně zohlednit formou dávek či odpočtů z daní. Oblíbené jsou zde tzv. childminders – jde o péči dětí v domácím prostředí, v převážné většině v domácnosti poskytovatele/lky. Péče je poskytována dětem předškolního a školního věku do 8 let, maximální počet hlídaných dětí je 6 (maximálně třem může být méně jak dva roky). Pečovatelky se speciální akreditací mohou poskytovat i předškolní vzdělání. V Anglii jich je 70 000 (2005).
Německo, Švýcarsko

Velmi rozšířená je „vzájemná rodičovská výpomoc“ také v Německu a Švýcarsku (tzv. Tagesmuetter nebo Tagesvaeter). V těchto zemích je tento typ péče postupně rozvíjen již od 70.
let 20. století. V posledních 15 letech je již značně rozvinut, využíván je zejména pro péči o děti do 3 let věku, nejvíce pak mezi 2. a 3. rokem věku dítěte. V Německu i v Rakousku může být hlídáno max. 5 dětí, výdělek je omezen.
Rakousko – Vídeň

Služba Tagesmutter byla v Rakousku zavedena sociální demokracií před více než 30 lety. Denní matky jsou ženy, které se ve své domácnosti pravidelně a za úplatu celoročně věnují dětem od věku nemluvňat až do konce povinné školní docházky (ve Vídni je počet dětí omezen maximálně na 5 u jedné matky). Ve Vídni se stará celkem asi 268 denních matek o přibližně 1 000 denních dětí. Z toho je asi 130 žen v pracovním poměru na plný úvazek. Ve Vídni je 51 % míst, kde se o děti pečuje, v soukromých rukou a město Vídeň jim finančně přispívá.

Další formy podpory péče o děti
• V poslední době se zvyšuje zájem firem o možnosti poskytovat služby péče o děti svých zaměstnanců, zejména z důvodu dřívějšího návratu kvalifikovaného personálu z mateřské dovolené, možnosti udržení si nadaných a zkušených zaměstnankyň, snížení nákladů na zaškolování nových pracovníků, zvýšení prestiže firmy a zároveň motivace a loajality pracovníků.
• Dalším řešením je proto zapojení soukromého a neziskového sektoru do rozšíření nabídky služeb péče o děti prostřednictvím nastavení jasných pravidel poskytování této péče, stanovením minimálních nutných hygienických a kvalifikačních požadavků na provozování péče a v neposlední řadě, pokud jde o aktivizaci zaměstnavatelů, prostřednictvím zavedení daňových úlev.
• Tato opatření umožní širší zapojení rodičů, především matek, do trhu práce, což povede k vyššímu počtu plátců daní a pojistného a bilance pro veřejné rozpočty bude plusová.
• Je důležité vycházet z faktu, že rodiče jako primární pečovatelé mají právo zvolit typ služby péče o své dítě, který je v souladu s jejich potřebami a potřebami jejich
dítěte, a proto je třeba jim nabídnout širší spektrum služeb péče o děti.
• Zaměstnavatele je možné při slaďování profesního a rodinného života (zřizování firemních školek) podpořit i prostřednictvím projektů podporovaných v rámci
Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost pro období 2007 – 2013.
 

Podpora částečných pracovních úvazků
• ČR má ve srovnání s většinou zemí EU velmi nízký počet částečných pracovnch úvazků.
• Pro srovnání: Holandsko 34,5 % Rakousko 27,9 % Velká Británie 23,3 % Dánsko 19,6 % Francie 12,9 % Polsko 11,5 % ČR 3,5 % EU 25 19,0 %
• Zvláště markantní je tento údaj u kategorie žen ve věku 20 – 49 let s dětmi  ladšími 12 let. Údaje uvádějí procento zaměstnaných žen v této kategorii celkem, a v tom procento částečných úvazků.
• Pro srovnání: CELKEM ÚVAZKŮ ČÁSTEČNÉ
Holandsko 69,6 % 54,7 %
Německo 60,0 % 35,1 %
Rakousko 72,1 % 32,3 %
Belgie 67,5 % 27,2 %
ČR 54,1 % 3,9 %
EU 25 60,4 % 22,7 %
• V rámci slaďování profesního a rodinného života je třeba podporovat zaměstnavatele, aby umožnili svým zaměstnancům využívat takové formy práce, které jim lépe umožní harmonizovat pracovní a rodinné povinnosti. K nim patří částečné úvazky, sdílená pracovní místa, homeworking (teleworking), pružná pracovní doba.
• Částečné úvazky jsou dobrou alternativou především tam, kde se rozhoduje mezi nezaměstnaností nebo alespoň částečným zapojením do pracovního procesu. Proto je jejich podpora zaměřena na skupiny znevýhodněné na pracovním trhu.

III. NÁHRADNÍ PÉČE RODINNÉHO TYPU
a) Výchozí stav

• Současná zákonná úprava podmínek provozování zařízení pro výkon pěstounské péče (např. SOS vesničky) stanoví vysoké nároky na financování provozu zařízení z prostředků zřizovatele zařízení. Pěstounům vykonávajícím pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče nenáleží odměna ze systému dávek státní sociální podpory, ale je jim poskytována odměna zřizovatelem zařízení.

• Finanční nároky na zřizovatele se v posledním období průběžně zvyšují. Rovněž náklady na domácnost hrazené zřizovatelem zařízení za děti svěřené do pěstounské péče se stále zvyšují s ohledem na rostoucí ceny za energie a ostatní služby. Zákon přitom zřizovatelům zařízení pro výkon pěstounské péče nepřiznává podle platné úpravy žádný zákonný nárok na příspěvek od státu určený na úhradu nákladů spojených s provozem zařízení.
b) Cíle změn

• Vzhledem k uvedeným skutečnostem je žádoucí změnit zákonnou úpravu financování výkonu pěstounské péče v zařízeních pro výkon pěstounské péče tak, aby nejen nebyla ohrožena samotná existence těchto zařízení, ale aby se mohla rovněž dále zvyšovat úroveň a kvalita pěstounské péče realizované v tomto specifickém typu zařízení. Za tím účelem bude pěstounům v zařízeních pro výkon pěstounské péče přiznán nárok na odměnu pěstouna ze systému dávek státní sociální podpory.

• Výplatu odměny pěstounovi v zařízení by tak již neprováděl zřizovatel zařízení pro výkon pěstounské péče, ale příslušný úřad státní sociální podpory z prostředků státního rozpočtu určených na dávky státní sociální podpory. Uvedené opatření povede k potřebné stabilizaci zařízení pro výkon pěstounské péče a zajistí odpovídající podmínky pro děti a pěstouny v zařízeních v souladu s cílem vlády podporovat rozvoj všech forem náhradní rodinné péče.