Prorodinný balíček

Tisková zpráva MPSV ze dne 19. listopadu 2008

Prorodinný balíček
Rodinná politika je jednou z hlavních vládních priorit. Dne 19. listopadu 2008 schválila vláda materiál předložený ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem „Prorodinný balíček“, který obsahuje sedm různých opatření na podporu rodin s dětmi. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas k tomu uvádí: „Cílem není pasivní podpora rodiny, ale vytváření vlídnějšího prostředí rodičům pro snadnější sladění pracovního a rodinného života. Zároveň reagujeme na skutečnost, že na rozdíl  od zahraničí u nás téměř neexistuje nabídka různých typů služeb péče o děti.  Vláda uložila ministru práce a sociálních věcí, aby připravil příslušné návrhy zákonů,  které by realizovaly schválené záměry směřující k podpoře příznivých podmínek pro  fungování rodiny, a to v těchto oblastech:

OTCOVSKÉ

Účelem opatření je podpora aktivního otcovství. Otec může dočasně přerušit výkon své  výdělečné činnosti, aby mohl společně s matkou dítěte pečovat o novorozené dítě.  Po dobu této péče mu bude poskytována výše uvedená nová dávka nemocenského  pojištění. Přijetím tohoto opatření se v zásadě vytváří stav odpovídající zavedení  otcovské dovolené tak, jak funguje v řadě evropských zemí.
Hlavní zásady:

• otcovské náleží otci dítěte a osobě, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
• podmínkou nároku na otcovské je, že pojištěnec o dítě osobně pečuje, podmínka soužití v domácnosti se pro otcovské nevyžaduje,
• pojištěnec musí nastoupit na otcovské nejpozději do uplynutí šesti týdnů věku dítěte nebo do 6 týdnů ode dne svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů; otcovské náleží jen, bylo-li dítě převzato do takové péče do dosažení věku 7 let,
• otcovské se poskytuje po dobu jednoho týdne ode dne nástupu na něj,
• otcovské se stanoví stejným způsobem, jako peněžitá pomoc v mateřství  poskytovaná muži, výše otcovského za kalendářní den činí 70 % denního  vyměřovacího základu,
• podmínkou nároku na otcovské pro OSVČ je účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovské.
Očekávané roční ekonomické dopady:
• 300 – 400 mil. Kč na otcovské,
• 140 – 160 mil. Kč snížení výběru pojistného na sociální zabezpečení,
• 60 – 80 mil. Kč snížení výběru pojistného na zdravotní pojištění.

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA

a) Evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci
Vzájemná rodičovská výpomoc je poskytování péče o děti evidovaným poskytovatelem v jeho domácnosti za limitovanou úplatu. Jde o péči rodinného typu poskytovanou na individuálním základě.
Poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci
• musí splňovat minimální nutné podmínky, na jejichž základě bude zapsán do evidence poskytovatelů vzájemné rodičovské výpomoci,
• může být osoba, která celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno vlastní dítě do 7 let věku,
• může mít v současné péči nejvýše 4 děti do 7 let věku, do tohoto počtu se započítávají i vlastní děti poskytovatele ve věku do 7 let věku
• nejsou stanoveny speciální požadavky na vybavení místností v domácnosti, ve které bude péče poskytována; místnosti by měly být uzpůsobeny výchově vlastního dítěte,
• je oprávněn přijmout za poskytování vzájemné rodičovské výpomoci limitovanou úplatu - maximálně 5 000 Kč za 1 svěřené dítě,
• je osvobozen od placení daně z příjmů fyzických osob,
• z příjmu z této činnosti neodvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
• z příjmu z této činnosti neplatí pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
• celkový čistý příjem za poskytování péče tedy může činit až 15 000 Kč měsíčně,
• zůstává mu nárok na rodičovský příspěvek

b) Podpora služeb péče o děti v živnostenském podnikání
Cílem je rozšíření nabídky služeb péče o děti poskytovaných v oblasti živnostenského podnikání. Zjednodušují se hygienické a prostorové požadavky na provozovny péče s menším počtem dětí a doplňují se kvalifikační požadavky na podnikání v tomto oboru.
Hlavní zásady:
• podnikatel provozující vázanou živnost „Péče o dítě do tří let věku v denním  režimu“ nebo volnou živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ ve vlastní domácnosti nebo jiném vhodném prostoru musí pečovat současně nejvýše o 4 děti
• pokud podnikatel pečuje zároveň o vlastní dítě do 7 let věku, započítává se vlastní  dítě (děti) do výše uvedeného limitu ohledně počtu dětí
• na tyto provozovny se nevztahují hygienické a prostorové požadavky požadované  na provozovny pro výchovu a vzdělávání obecně, jsou požadovány podmínky  přiměřené tomuto limitovanému počtu dětí
• je stanoveno minimální nutné vybavení provozovny respektující potřeby  svěřených dětí, a zároveň nestanovující takové požadavky, které by mohly být  překážkou rozšíření tohoto druhu podnikání
• požadovaná odborná způsobilost podnikatele vykonávajícího činnost v rámci  vázané živnosti „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ se nově rozšíří  o „osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci (zvláštní odborné způsobilosti), což by mohlo částečně napomoci řešit situaci například žen starších 50 let, které jsou ve vyšší míře ohroženy nezaměstnaností (v praxi jde o ženy, které mají často vlastní rodičovskou zkušenost a získáním kvalifikace by měly možnost podnikat v této oblasti).

c) Miniškolka
Další možností v rozšíření nabídky péče o děti pro zaměstnané rodiče, kteří preferují  individuální péči, nebo v daném místě není jiná služba k dispozici, jsou „miniškolky“. Tato služba bude poskytována nejčastěji zaměstnavatelem na pracovišti rodiče nebo neziskovými subjekty, obcemi, kraji a církevními právnickými osobami.
Hlavní zásady:
• miniškolka je službou péče o děti na nekomerčním základě, která není  provozována za účelem dosažení zisku,
• zřizuje se nejvýše pro 4 děti ve věku od 6 měsíců do 7 let, do tohoto počtu dětí  se započítávají i vlastní děti pečovatelky ve věku do 7 let věku
• v rámci jednoho místa lze zřídit více miniškolek,
• v zájmu kvality poskytované služby nemá být jejím předmětem pouhé „hlídání“ dětí, ale péče zaměřená na celkový rozvoj dítěte s ohledem na jeho individuální specifika a věk,
• na miniškolky se nevztahují hygienické a prostorové požadavky požadované na  provozovny pro výchovu a vzdělávání obecně, jsou požadovány podmínky  přiměřené tomuto limitovanému počtu dětí
• zřizovatel hradí náklady na zřízení a provoz miniškolky ze svých prostředků  (daňově uznatelné náklady), rodiče přispívají na úhradu nákladů na provoz miniškolky dle dohody se zřizovatelem,
• tato péče o dítě je doplňkem péče rodinné, není její náhradou a musí odpovídat  věkovým a individuálním zvláštnostem dítěte, svým uspořádáním se tato péče co nejvíce přibližuje životu dítěte v rodině.
 

d) Daňové výhody pro zaměstnavatele
Zákon o daních z příjmu bude novelizován tak, aby mezi daňově uznatelné náklady pro zaměstnavatele byly zařazeny také výdaje na zajištění péče o děti zaměstnanců, tj. výdaje na provoz:
• vlastních zdravotnických zařízení – jeslí,
• provozoven pro výchovu a vzdělávání,
• miniškolek,
• příspěvků zaměstnavatele na zajištění péče o dítě zaměstnance poskytované prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele.
Očekávané náklady v souvislosti s daňovými úlevami pro zaměstnavatele budou  kompenzovány zapojením rodičů, především matek s dětmi, na trhu práce coby  daňových poplatníků a plátců sociálního a zdravotního pojištění.

e) Podpora částečných pracovních úvazků
Bude zavedena sleva na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby patřící  do okruhu obtížně zaměstnavatelných, pokud budou zaměstnány na kratší pracovní  úvazek.
Hlavní zásady:
• výše slevy činí až 1 500 Kč za kalendářní měsíc, v němž byly po celý měsíc splněny podmínky pro její poskytnutí,
• zaměstnavatel může slevu uplatnit, jestliže uzavřel pracovní poměr se zaměstnancem,
- který pečuje o dítě do 10 let věku,
- který je osobou se zdravotním postižením,
- který je starší 55 let,
- který osobně pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV, a je z tohoto důvodu veden v evidenci obecního úřadu s rozšířenou působností,
- který je řádným studentem denního studia střední, vysoké či vyšší odborné školy, pokud délka pracovní doby zaměstnance činí nejvýše 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
• jestliže si zaměstnanec sjedná pracovní poměr do 80 % stanovené týdenní pracovní doby u dvou nebo více zaměstnavatelů, pak budou slevu na pojistném nárokovat všichni tito zaměstnavatelé,
• bude-li průměrný započitatelný příjem nových zaměstnanců vyšší než 4 500 Kč měsíčně, budou příjmy z pojistného vyšší než úhrn slev na pojistném na tyto zaměstnance,
• absolutní zvýšení počtu zaměstnanců by i přes zavedení slevy mělo pozitivní dopad do bilance státního rozpočtu i z důvodu snížení výdajů na sociální dávky.

III. NÁHRADNÍ PÉČE RODINNÉHO TYPU

Pěstounům vykonávajícím pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče  (včetně SOS dětských vesniček ) bude přiznán nárok na odměnu pěstouna jako dávku  pěstounské péče za podmínek upravených v zákoně o státní sociální podpoře. Tím  se ruší ustanovení, podle kterého je pěstounovi poskytována odměna za výkon pěstounské péče z prostředků zřizovatele zařízení podle zvláštních právních předpisů (zákon o sociálně-právní ochraně dětí).
• Rozšířením nároku na odměnu pěstouna ze systému dávek státní sociální  podpory bude z hlediska dávek sjednoceno postavení pěstounů v zařízeních pro výkon pěstounské péče a pěstounů vykonávajících pěstounskou péči mimo  zařízení (individuální pěstounská péče).
• Současně bude významně ulehčena situace zřizovatelům zařízení pro výkon pěstounské péče, kteří podle platné úpravy nesou břemeno nákladů na výplatu odměny pěstouny v zákonem stanovené výši.

Ekonomický dopad:
• S přihlédnutím k počtu pěstounských rodin v zařízeních pro výkon pěstounské péče (zhruba 80 až 90) a k počtu dětí v pěstounské péči umístěných v těchto zařízeních (zhruba 260 až 300 dětí) lze očekávat, že poskytování odměny pěstounům v zařízení z dávek státní sociální podpory si vyžádá zvýšení výdajů státního rozpočtu o 20 až 25 mil. Kč za rok.

Zdůvodnění změn
I. OTCOVSKÉ
a) Výchozí stav
• I když má otec dítěte již ode dne narození dítěte právo přerušit svou výdělečnou činnost a čerpat rodičovskou dovolenou společně s matkou dítěte, není v této době finančně zabezpečen, pokud matka čerpá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský přípěvek. Vyššímu počtu případů čerpání rodičovské dovolené otci tak v řadě případů mohou bránit finanční otázky.
Otcovské v zahraničí
Zavedením otcovské dávky se v právním řádu ČR prakticky vytváří stav odpovídající zavedení otcovské dovolené, která funguje v řadě evropských zemí. Typické pro otcovskou dovolenou je její poskytování v raném věku dítěte po dobu od několika dnů do přibližně dvou, max. tří týdnů. Tato dávka je poskytována například v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Norsku, Švédsku nebo Velké Británii. Není poskytována mj. v Německu, Rakousku a Maďarsku.
b) Cíle změn
• Cílem zavedení institutu otcovské dávky v době relativně krátké po narození dítěte je podpora většího zapojení otců do péče o děti a stabilizace rodinných vztahů.
• Tím se podpoří ochota otců čerpat rodičovskou dovolenou v období, kdy je péče o novorozené dítě z hlediska rodiny zpravidla nejobtížnější, a kdy se současně tvoří základní vztahy dítěte k příslušníkům jeho rodiny. Zavedení dávky se proto projeví jako opatření cílené nejen k uspokojení aktuálních potřeb mladých rodin, tj. v krátkodobé perspektivě (finanční zabezpečení otce), ale i v dlouhodobé perspektivě v posílení rodinných vazeb.
II. SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA
a) Výchozí stav
Demografický vývoj snižuje dostupnost služeb péče o děti
• V České republice stoupá v posledních letech porodnost, a zároveň roste tlak na kapacitu předškolních zařízení, který potrvá minimálně několik let. Současně nelze předpokládat, že se porodnost vrátí na úroveň roku 1999. Tudíž kapacita služeb péče o děti bude nedostatečná, pokud nebudou přijata adekvátní opatření. Důvody nízké kapacity mateřských škol jsou následující:
• obce jako zřizovatelé v 90. letech vzhledem k populačnímu vývoji významně snížily počet míst v mateřských školách,
• porodnost již třetí rok za sebou překročila 100 tisíc dětí ročně,
• poslední rok předškolního vzdělávání je zdarma a velký počet dětí s odkladem školské docházky vede k vysokému počtu 7letých dětí, které zůstávají v mateřské
škole
• až čtvrtina dětí mezi druhým a třetím rokem věku navštěvuje mateřské školy, přestože se do mateřské školy přijímají děti zpravidla od tří let věku

Kromě mateřských škol přitom v ČR víceméně neexistuje nabídka jiných služeb péče o děti, čímž se situace liší od řady zemí západní Evropy. Ty vytvářejí podmínky pro fungování různých typů služeb péče o dítě tak, aby byly uspokojeny různé potřeby a preference rodin s dětmi. Péče o děti podle živnostenského zákona (soukromá zařízení péče o děti, chůvy) není s ohledem na finanční nákladnost pro většinu rodin dostupná. Jeslí je nedostatek, jsou nevyhovující

• Nabídka dostupných služeb péče o děti do 3 let věku, kterou v ČR zajišťovala převážně zdravotnická zařízení – jesle, je nedostatečná. Nicméně podle názoru předních dětských psychologů nejsou jesle pro dítě nejvhodnější. Ministerstvo zdravotnictví dnes nepovažuje za nezbytné, aby péče o všestranný rozvoj zdravých dětí do 3 let věku byla dále poskytována v režimu zdravotnického zařízení, neboť není důvod, aby zdravé děti, které nepotřebují zdravotní péči, pobývaly ve zdravotnickém zařízení. Počet mateřských školek klesá
• Mezi lety 1998 a 2006 poklesl počet mateřských škol o 1 442 na 4 710 (to znamená o 23 %), snížil se počet tříd i učitelek. Počet dětí v mateřských školách poklesl z 307 tisíc v roce 1998 na 278 tisíc v roce 2006.
• Do mateřských škol se daří umístit stále méně dětí, jejichž rodiče o to požádají. Zatímco v roce 2001 bylo 2 289 neuspokojených žádostí o umístění dítěte
v mateřské škole, v roce 2006 to bylo již 9 570 (čtyřnásobně více). Kapacita mateřských škol tak neodpovídá současnému demografickému vývoji.
b) Cíle změn
Vzájemná rodičovská výpomoc
• Návrh vychází z praxe části rodičů, kteří řeší nedostatek služeb péče o předškolní děti vzájemnou svépomocí, když si navzájem podle dohodnutých podmínek zajišťují péči o děti. V případě, že je tato péče poskytována za úplatu, se jedná o neoprávněné podnikání v rámci „šedé ekonomiky“.
• Cílem je vytvořit předpoklady pro legální poskytování péče o ne-vlastní děti za úplatu, rozšířit nabídku těchto služeb a zvýšit jejich dostupnost.
• Navrhované opatření respektuje silně neformální charakter služby, když stanoví minimální nutné požadavky, které musí poskytovatel splnit a předpokládá silnou kontrolu ze strany rodičů, kteří svěří své dítě do péče poskytovatele.
• Celý systém bude co nejjednodušší, odbyrokratizovaný, levný, snadno aplikovatelný, nenáročný na státní rozpočet a podporující rozvoj soukromého sektoru.
• Není vymýšleno nic nového, neboť většina navrhovaných opaření funguje na obdobném principu v řadě evropských zemí.

převzato z MPSV - autorem je Jiří Sezemský  vedoucí oddělení styků s veřejností